Akupunktura
Akupunktura je prastarou léčebnou metodou, která se vyvinula na Dálném východě před zhruba 3000 lety a která, ač se postupně zdokonalila od doby svého vzniku, je stále široce používána coby neinvazivní, nicméně velice účinná forma čínské medicíny. Přestože naše tělo má vrozenou přirozenou obranyschopnost proti nemocem a zevním vlivům, určité aspekty našeho života, jako například kvalita životního prostředí, každodenní stres nebo přirozené stárnutí našeho organismu tuto obranyschopnost snižují. Akupunktura se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou převážně funkčních poruch organismu, psychosomatických onemocnění, bolestivých stavů, alergických nemocí, poruch imunity, návykových chorob a poruch motorických funkcí. Jak víme, člověk se vyvíjel v průběhu miliónů let. Ačkoliv žijeme v souladu s přírodou méně, než kdykoli předtím, naše těla stále reagují na vnější přírodní vlivy. Uvnitř našich těl cirkulují dráhy vnitřní energie Čchi, které vytvářejí uzavřený energetický okruh probíhající celým naším tělem od vnitřních orgánů počínaje po špičky prstů u rukou a nohou konče. Například dráha plic probíhá z místa, kde se plíce anatomicky nacházejí, až po špičku palce u rukou a její vnitřní energii můžeme stimulovat pomocí příslušných akupunkturních bodů, které této dráze příslušejí. Staří Číňané nazvali životní energii „Čchi“ a určili, že ji získáváme jednak dýcháním, jednak z potravy, ale také z vnitřních rezerv, ze kterých ji čerpáme po celou dobu života. Překážky neboli disharmonie na dráze Čchi mohou tudíž vést k různým zdravotním problémům, jako například k depresím, únavě nebo snížené schopnosti se uzdravit po náhodném úrazu. Občas tyto disharmonie mohou vést k podrážděnosti a často se opakujícímu iracionálnímu rozčarování se světem kolem nás. V čínské medicíně si diagnostika klade za úkol stanovit místa, kde došlo k poruše na dráze energie, vysvětlit příčiny a vymyslet vhodnou kombinaci akupunkturních bodů, která znovu nastolí harmonický průběh energie.Akupunktura a přidružené techniky
Akupunktura je lékařská disciplína, která se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou převážně funkčních poruch organismu, psychosomatických onemocnění, bolestivých stavů, alergických nemocí, poruch imunity, návykových chorob, poruch motorických funkcí. Prevence a léčba pomocí akupunktury spočívá v cíleném ovlivňování organizmu stimulací přesně ohraničených míst na povrchu těla, tzv. aktivních bodů. Stimulaci můžeme provádět zavedením speciálních jehel na určitou dobu (vlastní akupunktura) nebo aplikací jiných podnětů (modifikované techniky akupunktury). Z velkého množství různých podnětů se nejčastěji používá aplikace tepla (moxa, moxování), tlaku a masážních hmatů (akupresura), elektrického proudu (elektropunktura, elektroakupunktura), světla a laserového světla (fotopunktura, laseropunktura), použití magnetů, baněk apod. Podle charakteru onemocnění a stavu pacienta volíme aktivní body jednak na těle (tzv. klasická, tělová akupunktura), jednak body a zóny mikrosystémů. Z nich nejznámější jsou mikrosystém ucha (aurikuloterapie, aurikulomedicína) a mikrosystém ruky a nohy (jedna z jeho modifikací se nazývá Su Jok, jiná, na chodidle nohy, se nazývá reflexoterapie). Podstatou účinku akupunktury je působení na regulační subsystémy organismu, nejčastěji jsou ovlivněny nervový, endokrinní a imunitní systém. Cílem akupunkturní léčby je obnovení humorální, vegetativní a energetické rovnováhy organismu.Postup při provádění akupunktury
Postup při provádění akupunktury řeší Věstník MZ 1981, částka 1. Akupunkturu mohou provádět lékaři, kteří získali specializaci v některém z klinických oborů včetně oboru všeobecného lékařství a absolvovali zvláštní přípravu organizovanou dříve ILF, nyní IPVZ Praha, IDVPZ Brno, VLA Hradec Králové, popř. zdravotnickou organizací pověřenou k tomu Ministerstvem zdravotnictví. Akupunkturu lze aplikovat až po stanovení diagnózy základního onemocnění nebo alespoň po určení patogeneze funkční poruchy s cílem blokovat bolest na různých úrovních centrálního nervového systému, tlumit nebo odstraňovat ložiska spontánní chorobné vzruchové aktivity, upravovat narušené regulace vnitřních orgánů a jejich funkcí, zlepšovat narušené motorické funkce.Přehled nejvýznamnějších indikací akupunktury
- Rozpoznané funkční a jiné reverzibilní poruchy somatické, psychosomatické a vegetativně-viscerální (neurózy)
- Bolest včetně fantómových bolestí, migrén, bolestí zubů aj.
- Onemocnění páteře, kloubů, svalů, šlach
- Funkční a dystrofické viscerální patologie (poruchy neurohumorální a metabolické regulace, poruchy řízení srdečních, cévních, dýchacích, trávicích, zažívacích a vylučovacích funkcí)
- Metabolické poruchy (cukrovka, dna, ateroskleróza)
- Adaptační a reaktivní poruchy (celkové oslabení, únavový syndrom) – ke stimulaci osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny
- Některé imunodeficience
- Alergická onemocnění (astma bronchiale, polinóza, kožní alergické projevy – kopřivka, ekzém)
- Zánětlivá onemocnění
- Revmatické choroby
- Nemoci GIT (vředová choroba, hepatopatie aj.)
- Některé nemoci krve
- Onemocnění pohybového aparátu
- Onemocnění periferní nervové soustavy (poruchy cítivosti, motoriky, neuralgie aj.)
- Onemocnění centrálního nervového systému (DMO, preiktové stavy, cévní mozkové příhody, hyperkineze, sclerosis multiplex)
- Klimakterické potíže, impotence, sexuální poruchy, poruchy v genitální sféře, sterilita, bezbolestný porod, poruchy porodního mechanizmu
- Psychické poruchy, toxikománie (tabakismus, alkoholismus, drogové závislosti)
- Onemocnění smyslových orgánů (tinnitus, hypakuze, zhoršení zraku)
- Akutní stavy jako součást první lékařské pomoci
- Traumata a jejich následky
Děkujeme Vám.
